Co je to za jazykolam???
Proč se knížka jmenuje "Cesta lemovaná oleandry"? O tom jsem natočila několik videí. V každém stručně popisuji jednu část knihy.
5. část bude připravena 5.12.2024
Nebo si raději chcete přečíst všechno najednou?
Proč se knížka jmenuje Cesta lemovaná oleandry?
Protože… celou knížku Když už cesta je cíl (a z níž je Cesta lemovaná oleandry vytvořená), jsem rozdělila do 5 částí. A každá je zaměřená na mou určitou životní fázi, každá má svůj příhodný název, každá je cestou.
1. část
Takže první část je Cesta za sny aneb rychlé ohlédnutí za mou minulostí.
Je to takový průlet určitými stěžejními životními situacemi a událostmi, které mě následně formovaly.
Ukazuji tam, jak se měnila moje cesta za sny, na kterou jsem se tvrdošíjně neustále vydávala. Jak se ze mě - snílka vrhajícího se do každého nového dobrodružství a výzvy s odvahou, nadšením a vervou postupně, s přibývajícími fackami a kopanci, které jsem od života dostávala, stával člověk pochybující o tom, zda má vůbec nějaké kvality.
A také zde názorně ukazuji stěžejní vzorec, který mě 36 let limitoval a podrážel mi nohy. Nebo tedy – já jsem si s ním velmi úspěšně podrážela nohy… Jenže v té době, jsem o něm nevěděla.
2. část
Druhá část se jmenuje Cesta pokračuje. V ní popisuji…ehm… jak jsem pokračovala. Jak jsem se sbírala z předchozích proher a snažila fungovat, jak jsem se snažila poučit z předchozích chyb a vyvarovat se jich a jak jsem tedy znovu dokázala získat velký úspěch ve svém připravovaném byznyse – a jak jsem opět vše zahodila a nechala to spadnout.
A jak jsem si přesně v té chvíli uvědomila existenci toho tajemného, zákeřného limitujícího vzorce a rozhodla se odhalit jeho příčinu. . Což tedy nebylo vůbec jednoduché a trvalo mi další čtyři roky, čtyři roky práce, hledání, posunů v životě…než jsem ho našla.
Tato má životní fáze probíhala shodou okolností v době Covidu. Covidová doba se na mě podepsala. Nejprve jsem si vůbec neuvědomovala co se děje…to až později, když jsem dusila své okolí dramatickými ochranitelskými výstupy ohledně svých dětí – a to před každým zdánlivým nebezpečím – jako že by mohly zakopnout a spadnout apod. Tehdy jsem pochopila a přiznala si, že něco není v pořádku. Moje psychické úzkosti totiž neustále nabíraly na intenzitě. Již se nejednalo o strachy opatrné matky. Mě se v hlavě vždy rozjel scénář všech možných děsivých možností, co by mohly nastat. A neuměla jsem je vypnout.
Tehdy jsem se točila v kruhu vnitřních strachů, nedůvěry ve své schopnosti, pocitů viny z neustálého selhávání a ještě k tomu těch děsných úzkostných stavů…A já jsem z toho chtěla ven. Moc jsem chtěla ven.
3. část
A tady přichází na řadu třetí část knížky Cesta lemovaná oleandry, ve které popisuji, jak jsem se rozhodla z té limitující a ubíjející smyčky strachů, sebeobviňování – a taky deptání svého okolí svými iluzorními děsy – vystoupit. Jak jsem sbalila své dvě malé děti a odjela jsem s nimi do Itálie. Ne na dovolenou. Ani poznávací zájezd. Odjela jsem tam na pár měsíců žít. A ne, neuměla jsem italsky. Navíc, jsem tam slíbila pomáhat s péčí o jednu italskou babičku, i když jsem neměla žádnou zkušenost s přímou péčí o seniory.
Popisuji jak ten můj pobyt tam probíhal. Jak jsem ze začátku dokonce pochybovala, že to zvládnu… Jak jsem se učila starat o nemohoucí seniorku, jak jsem se musela vyrovnávat s tím, že jsem holčičky neměla pořád u sebe… Jak jsem se musela naučit žít ve zcela novém prostředí…Ale taky jak jsem se postupně zklidňovala, přijala za fakt, že nemusím všemu, co se v mém životě děje hned rozumět, naučila se řešit aktuální krize hezky krůček po krůčku… a začala pomaličku znovu nacházet samu sebe. Ovšem nepopisuji zde pouze těžké chvíle, které jsem tehdy v Itálii zažívala. Píšu i o vtipných momentech – např. jak jsem se učila italsky, a jak se s Itálií sžívaly mé dcerky… A také na dojemné chvíle jsem nezapomněla…
4. část
A pak je tady čtvrtá část knížky. Nese název Cesta plná křížů, což je velmi výstižné. Přiznávám, že to byla velmi bolestná etapa, kdy se mi hroutil celý můj dosavadní život. Po roce z něj zbylo už jen to, co v něm bylo zdravé, pevné a nebo co v něm mělo dále být. Vše ostatní bylo pryč.
Ta cesta byla neskutečně bolestná, posetá spoustou ztrát…Ztrát blízkých lidí. Tehdy – během jednoho jediného roku, jsem ztratila sedm lidí. Mezi nimi i ty nejbližší - tatínka a babičku. Skutečně tehdy spadlo dá se říci vše, co jsem do té doby brala jako můj život.
A také nastal zlom, kdy jsem se konečně dokázala postavit znovu na nohy a převzít kontrolu nad svým životem. Už jsem se nehodlala nechat jen tak vláčet. Brát se jako ta chudinka, oběť, která musí zvládat tak těžké věci… Prostě jsem se rozhodla, že od teď už budu svůj život zase řídit já sama. A udělala jsem první velký, opravdu velký a zásadní krok k této změně. Pravda, ten okamžik prozření, přišel po velké facce a další, nečekané ztrátě člověka, kterého jsem měla ráda.
5.část
Pátá část knížky Cesta dopředu, už jen dopředu se nese v daleko lehčím duchu než ty předchozí.
Popisuji další rok. Pokroky, které jsem dělala. Jak jsem se znovu rozhodla, že si budu plnit své sny. Ne, že o nich budu jen mluvit, ale že to skutečně udělám. Popisuji, co a kdo mi v tom pomohl. Jak jsem skutečně začala studovat vysokou školu, jak jsem začala pracovat v médiích, jak jsem se pustila do zakládání a spouštění nakladatelství… Jak jsem našla svou cestu – tedy směr, kterým mám jít a vydala se jím.
A pak – jak jsem konečně objevila i toho mého vnitřního sabotéra! Ten prokletý, limitující vzorec, kvůli kterého jsem si nikdy nedovolila dojít tam, kam jsem dojít měla. Tedy k opravdovému a zaslouženému úspěchu. Objevila jsem ho. Popisuji jak se mi to povedlo a co to bylo. Jak jsem pak dva dny plakala a plakala, protože se konečně prolomila hráz, která víc než tři desetiletí držela mé skutečné pocity, mou bolest…vše co jsem tenkrát v sobě potlačila – a co se pak následně negativně promítalo do prakticky celého mého dalšího života.
Objevila jsem ten vzorec. Příčinu!.
Bylo to pro mě velké vnitřní vítězství a osvobození. Najednou jsem totiž chápala souvislosti… A když je chápete, dokážete je i vyřešit, zpracovat.
A já jsem poté věděla, že nyní už mohu kráčet dál.
Tak – to je knížka Když už cesta je cíl a proto se její část, kterou jsem zpracovala do samostatného ebooku a můžete ji mít zcela zdarma – jmenuje Cesta lemovaná oleandry (jen tak mimochodem – tu symboliku názvu, po přečtení knížky, určitě objevíte ).
Takže - Ebook Když už cesta je cíl, je připravená na stránkách Enakladatelství – a navíc tam nyní probíhá velmi zajímavá akce – podívejte se 🙂
A nebo část knížky - Cestu lemovanou oleandry máte k dispozici zcela ZDARMA.
A pokud mi chceš, ohledně knížky, něco napsat...
Budu ráda 🙂
Využij, prosím, tento kontaktní formulář: